Rysy plánu kosovských separatistů na potlačení srbského odporu v severní části provincie, za pomoci USA a EU, jsou stále zřetelnější. Výroky vycházející z Pristiny a zintenzivňující se mezinárodní debata na téma Kosovo nejen, že ukazují, že albánští separatisté se připravují na útok proti svým odpůrcům, ale také nám dávají představu o potenciálním scénáři, rozdělení rolí v jeho rámci a o rozsahu, ve kterém se Hašim Thaci a další bývalí vůdci teroristické Kosovské osvobozenecké armády spoléhá na mezinárodní podporu v tomto procesu.

Letouni 2034, myš laboratorní 90524, potkan laboratorní 33158, morče domácí 2569, křeček 194, ostatní hlodavci 1264, králík domácí 5550, opice St. světa 80, pes domácí 552, kočka domácí 45, fretka 122, ostatní šelmy 45, koně/osli a kříženci 372, prase domácí 2282, kozy 166, ovce 1092, skot 785, jelenovití 99, ostatní savci 298, křepelka obecná 8, ostatní ptáci 150497, plazi 996, obojživelníci 3016, ryby 58126 – celkem 353 874 zvířat!

Lidé byli ukolébáváni do falešné iluze bezpečnosti, v rámci lsti údajného „ekonomického zotavení“. Bohužel si to většina lidí myslí, a obzvláště když lidé činí klíčová rozhodnutí, uvažují a jednají opačně. Krize státních dluhů, která postupovala během několika minulých let, a v současné době se projevila v Řecku, je kanárek v uhelném dole pro zbytek západní „civilizace“. Tato krize hrozí, že se rozšíří do Španělska, Portugalska a Irska; jako kostky domina se bude jedna země po druhé propadat do dluhové a měnové krize, včetně Ameriky.

Americká vláda v komentáři ohledně nedávné návštěvy ruského ministra zahraničí S. Lavrova v Mexiku uvedla, že nemá obavy z posílení vztahů mezi touto latinsko-americkou zemí a Ruskem. Skutečně, Washington má vážné důvody pro naprostou sebedůvěru.

SAMET? Ano, ale hodně pocákaný . . . Po 17. listopadu 1989, „DUBČEK na HRAD"! 17. listopadu 1989 bylo pochmurné zimomřivé počasí. Podzim pomalu končil a zima se teprve chystala převzít vládu nad přírodou. V ranních hodinách toho dne nasedl A. Dubček v Bratislavě do vlaku směřujícího do Prahy, kde se měl setkat s členem vedení KS Itálie, poslancem Evropského parlamentu Luigim Collajanim. Ten ho v Praze očekával spolu s V. Slavíkem a jeho manželkou, aby mu sdělil potěšující zprávu, že Evropský parlament - skupina pro sjednocenou levici - navrhla udělit A. Dubčekovi cenu Andreje Sacharova za mimořádné angažování na obranu lidských práv. Po tomto setkání chtěli navštívit rodinu O. Jaroše, blízké přátele A. Dubčeka. Podle údajů Miloše Hájka, tehdejšího předsedy Klubu Obroda, z tohoto setkání mělo vzejít mj. i společné prohlášení A. Dubčeka, L. Collajaniho za socialistickou frakci Evropského parlamentu a M. Hájka za Klub Obroda, k současné situaci.

Zkorumpovaní politici, lhostejní občané a povolní intelektuálové udělali z demokracie frašku Ve 30. letech bolševický režim sovětskému lidu, tedy ruskému a dalším národům někdejšího SSSR daroval text, který vstoupil do dějin jako Stalinská ústava. Ten text byl právem označován za „nejdemokratičtější“ ústavu na světě. Pravda to samozřejmě byla jen na papíře. Zemi v té době diktátorsky vládla úzká skupina lidí, společnost žila ve všeprostupujícím strachu, kola čistek se nerušeně točila dál. Ústava neústava.

Dočetl jsem článek pana Tomana a nejsem si jistý, zda tentokrát uhodil hlavičkou o hřebíček (to není překlep, to je pokus o zlehčení jinak poměrně nežertovného textu). Autor hřeší na rozpory mezi platnou ústavou a skutečností.